Deník

18. června 2008 v 17:20 |  Jednorázovky
Prostě jsem si sedla a tohle mne napadlo. Tak jsem psala...
Co by se stalo, kdyby Petunie našla Lilyin deník a poslala ho Jamesovi?
postavy:Lily a James

"Hele, Ewansová!"
Ten nesnesitelný ničema Potter stál přede mnou a v ruce cosi držel. V oči mu hrály podivné saběvědomé jiskřičky, které tak nesnáším.
Nesnáším je,pokaždé, když se do nich podívám, tak se mi rozklepou kolena. A to bych tomu ničemovi nejradši nafackovala. Nemám v plánu se s ním teď bavit. Nemám v plánu se s ním nikdy bavit!
Zatvářím se přímo vražedně a zasyčím:
"Odprejskni!"
Potter se usmál ještě víc.
"Pročpak? Já bych byl radši s tebou, Ewansová..."
Nechápu, co může nechápat na výrazu odprejskni. Proč nemůže chápat význam tohoto jednoho slova? No nic... S tímhle člověkem se musí pěkně pomalu... Bohužel...
"Já ale s tebou ne."
Výraz jeho tváře se změnil na překvapení. Bylo mi jasné, že to jenom hraje. Po tolika pokusech by nikdo nemohl být překvapený. To už by snad aji Potter pochopil, že s ním nechcu nic mít.
"Jsi si tím jistá?Zatřásl mi před očima tím, co držel v ruce.
Musel vidět jak jsem zbledla. V tu chvíli jsem totiž málem spadla.
Potter držel v ruce můj deník.
Deník, který jsem stratila během prázdnin... Nechápu, jak se mohl dostat aš k Potterovi!
Musím dělat, jakože nic...
"Co to je?"
"Ale, myslím, že moc dobře víš..."
No jasně že vím, ale to mu nesmím přiznat...
"Ne... Knih jsem přečetla dost, ale tu co držíš v ruce jsem v životě neviděla."
"Tak si dáme menší úryveček:"
To ne! Celý léto jsem nedělala nic jinýho než že jsem myslela na tohle cosi, co teď stojí přede mnou a chystá se číst z mýho deníku. Moc mě to štvalo a doufala jsem, že když to napíšu, tak to pomůže.
Nepomohlo...
Navíc jsem ten deník během prázdnin stratila a nějakým záhadným způsobem se dostal do těch nejhorších rukou, co mohl!
Srdce mi bušilo jak o závod a Potter už se nadechoval. Nesmím dát na jevo, že je to můj deník! Zvládnu to ale? Musím...
"Milý deníčku,
zavedla jsem si tě, protože se ti potřebuju s něčím svěřit. Jmenuju se Lily a píši ti svá největší tajemnství. Nikdo se je nesmí dozvědět a už vůbec né ten mizera Potter...
To se ti Ewansová fakt povedlo. Jinak-díky za toho mizeru...
...Od začátku prázdnin na něj totiž musím myslet. Těším se do Bradavic aš ho zase uvidím, aš se budu moct podívat do těch jeho očí..."
Zvedl hlavu a podíval se mi do očí. Jedno jeho obočí vystřelilo aš kdoví kam. Toto jsem nevydržela. Okamžitě jsem se zahleděla do podlahy. Třeba si nevšim toho, že začínám slušně rudnout.
Musím dát do kupy...
"Tak pan Potter umí číst! No řekl by to někdo do něj?"
Mělo to být výhružný a plný ironie. Místo toho to bylo jakýsi tichý kuňkání. Aspoň, že jsem se nezakoktala...
"Ano, číst umím, ale zajímá mne, jestli ti ta knížka nezačíná být povědomá..."
Cítila jsem jak mne propaluje pohledem, když v tom se volnou rukou dotkl mého obličeje a zvedl mi hlavu tak, aby mi viděl přímo do očí.
Pohled do podlahy byl daleko milosrdnější.
Rozklepaly se mi nohy, ale stále jsem se snažila zapírat.
"Nevím, co... co jeto za knihu."
Do háje! Tak teď už i koktám.
Dívat se do těch očí je fakt strašný. Je to tak krásný... Není! Teď se usmál... Ach né... Je mu jasný, že vyhrává.
Nesmím ho nechat vyhrál!
"Tak to mi tedy potom Lily budeš muset říst, proč jsi tak zbledla, když sis toho deníku všimla. No a teď... Pročpak jsi teď celá rudá, nejradši by ses dívala do země a celá se klepeš?"
Jejda! Já se fakt celá klepu! To není možný, co se mnou udělá jeden pohled do těch očí.
No nic... Tak vyhrál. Nezbývá než přiznat porážku.
"Tak jo... Je to můj deník! Nechápu, jak se ti mohl dostat do ruky, ale psala jsem ho jen protože jsem se šíleně nudila. Neboj nic z toho není pravda."
No tak první část byla pravdivá. A ta druhá? Vlastně ani nevím, proč jsem mu lhala... Když se tak dívám do těch očí, tak toho začínám litovat...
Ne! To nesmím! Je to ale mizera... Mizera s nádhenýma očima, který se ke mě stá le víc a víc přibližuje...

Nemám sílu k jakémukoliv odporu.
"A proč by to nemohla být pravda?"
Tuhle větu pošeptal. Už byl docela blízko u mě.
Nějak toho na mě bylo moc. Nevím jak se to stalo, ale už si pamatuji jen to, žemě políbil. Bylo mi jasné, že před ním nemám už co tajit a byla jsem ráda.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Fiera- tvé SB Fiera- tvé SB | Web | 23. června 2008 v 8:57 | Reagovat

Hej tak to je naprosto mazecký. hej jsem se u toho celkem slušně bavila. Skvělej nápad tahle jednorázovka. :)

2 Smrtijedka Smrtijedka | Web | 23. června 2008 v 15:29 | Reagovat

Moc hezký! :o) Ale zase tam máš spoustu překlepů :-( což je škoda. Docela mi to kazí ten celkovej dojem ... A nezdá se mi, že by Lilly, taková přísnější verze Hermiony, přemýšlela nespisovně. Možná ke konci ... Ale jinak se mi to moc a moc líbilo. Ten nápad je super! :oD

3 zlatonka zlatonka | 23. června 2008 v 16:35 | Reagovat

Ahoj Holky!

Moc dík za komentáře. ;-)

Fiera: Musím se přiznat, že ten nápad nebyl tak úplně můj, ale že mne motivovala jedna kamoška skutečnou událostí... :-D Pak už jsem si jenom hrála... ;-) Jsem ráda, že se líbí ;-)

Smrtijedka: No jo... Ty překlepy... :-/ Celkem mne štvou... :-( Mrchy jedny... :-(

4 Smrtijedka Smrtijedka | Web | 24. června 2008 v 21:41 | Reagovat

To určitě časem vychytáš :o)

5 zlatonka zlatonka | 27. června 2008 v 13:19 | Reagovat

to doufám :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.