Nomen nescio

28. září 2007 v 19:24 | zlatonka |  Jednorázovky
i!SPOILER!i
Pokud jste nečetli sedmý díl a čekáte si jak to dopadne, tak tuhle povídku nečtěte.
Nebudu vám sem o ní skoro nic psát, ať vám nezkazím čtení knihy. ;-)
Tahle povídka obsahuje citáty ze sedmé knihy... Ty jsou v angličtině... :o) (neangličtináři mi to snad někdy odpustí...)
Jméno je latinsky. V překladu to znamená Jméno neznám. Tak nějak se mi to strašně zalíbilo. :-) A tahle jednorázovka si latinský název zaslouží... ;-)
postavy: Severus Snape


It was nighttime. Lily, who was wearing a dressing gown, stood with(nehledě) her arms folded in front of the portrait of the Fat Lady, at the entrance to Gryffindor Tower.
"I only came out because Mary told me you were threatening to sleep here."
"I was. I would have done. I never meant to call you Mudblood, it just - "
"Slipped out?" There was no pity in Lily's voice. "It's too late. I've made excuses for you for years. None of my friends can understand why I even talk to you. You and your precious little Death Eater friends - you see, you don't even deny it! You don't even deny that's what you're all aiming to be! You can't wait to join You-Know-Who, can you?"
He opened his mouth, but closed it without speaking.
"I can't pretend anymore. You've chosen your way, I've chosen mine."
"No - listen, I didn't mean - "
" - to call me Mudblood? But you call everyone of my birth Mudblood, Severus. Why should I be any different?"
He struggled on the verge of speech, but with a contemptuous look she turned and climbed back through the portrait hole…
Chvíli trvalo než se vzpamatoval. Jeho mozek jakoby pracoval zpomaleně.
Lily… Jediná holka, kterou kdy miloval… Jediná holka, která se s ním byla ochotná bavit. Dokonce to vypadalo, že ho má radši než Pottera…
Kdyby nebyl Snape, asi by se mu do očí nahrnuly slzy.
Přemýšlel, proč jen nemohl držet zobák… To to musel takhle zbabrat?
Doufal, že se to nějak urovná. Doufal, že se Lily vyspí a ráno na to bude mít jiný názor.
Neměla… Lily si to nerozmyslela.
Snažil se sám sebe přesvědčit, že měl přeci pravdu. Je to jen mudlovská šmejdka! On se žádné takové doprošovat nebude.
Čím víc se o to ale snažil, tím víc si uvědomoval, že mu strašně chybí. Tím víc si byl jistý toho, že je naprostej idiot. Toho, že to zvoral.
Na venek ale nedal nic znát.
Tajně pořád doufal, že o prázdninách se mu Lily nějak povede zlomit.
Prázdniny…
Doba, kterou nejvíc nenáviděl. Tak strašně nerad se vracel domů. Domů za rodičema... Přesto z ní koukal alespoň kousek naděje.
Naděje, že se mu snad povede napravit co zkazit.
Trvalo týden než se dovolil k jejímu domu vůbec přiblížit.
On, Severu Snape, se přeci nebude vnucovat nějaké mudlovské šmejdce!
Pak už to ale nevydržel. Nechtěl, aby ho viděla. Chtěl se jenom ujistit, že tam je.
Schoval se za keřem u jejich domu a čeka. Čekal stejně, jako tenkrát, když sledoval, jak se s Petunií houpe na houpačce… Už tehdy byl do ní zamilovaný, ale ani teď si to nepřiznával.
Nevěděl, jak dlouho tam tiše stál, ale nakonec se dočkal. Přišla. Bylo to pro něj, jak rána pěstí do žaludku. Ona totiž nepřišla sama. Přišla s tím náfukou Potterem.
Ne… To… To nemohlo být možný!
Ona ho přeci nesnášela!
Myslela si o něm, že je nafoukaný idiot!
Stejně si s ním ale sedla na zahradu a on se jen díval, jak se jejich ruce nesměle přibližují.
Tohle Snapa zbavilo všech nadějí…
No co, její problém. Je to jen mudlovská šmejdka… A když chce chodit s Potterem? Já jí v tom bránit nebudu.
Doma sedl ke stolu a hned napsal Averymu, jestli za ním může přijet. Měl náladu vylít si na někom nebo na něčem zlost.
Avery souhlasil.
Tak zbytek prázdnin byl uněj. Tam se jim povedlo kontaktovat přes Luciuse pána zla. Lucius Severuse znal, tak věděl, jaký má talent. Moc rád ho doporučil.
Tím se Severusovi otevřely nové dveře. Nové dveře do světa, který doposud neznal.
Svěřené úkoly se snažil plnit co nejpoctivěj. Toho si Voldemort všímal a svěřoval mu důležitější práci.
Snape však musel přečkat ještě jeden rok v Bradavicích.
Během toho měl získávat nové smrtijedy.
Na nějakou Lily Evansovou už se ani nedíval.
Celá škola mluvila o tom, že chodí s Potterem. Severuse to ale nezajímalo. Plnil příkazy Pána zla. Plnil je tak, aby si nikdo nemohl stěžovat. Viděl, že je to perfektní odreagování.
Ten školní rok přeběhl rychlej než kterýkoliv jiný.
Po něm začala jeho pravá kariéra. Mohl se své práci věnovat naplno.
Mučil mudly a kouzelníky. Byl to on, kdo našel toho idiota Pettigrewa. Bral to jako pomstu Blackovi a Potterovi. Pettigrew byl tak vystrašený, že jim ochotně donášel vše, co Potter s Blackem udělali.
Snape se takhle dozvěděl o Lilyině svatbě.
Padla tedy i ta malá naděje.
V tu chvíli stratil poslední zbytek citu. Jeho srdce jakoby se stalo kamenem.
Neměl žádné slitování. To se mu ale při práci pro Pána zla hodilo. Mohl ji dělat na sto procent.
A dělalo mu to dobře.
Moc rád se díval na lidi, kteří byli mučeni. Na lidi, kteří trpěli.
V tu chvíli si vždycky vzpomněl jak trpěl on. Jak mu bylo, když ho šikanovali Potter s Blackem. Jak kvůli těm dvou a dvou pitomým slovům přišel o Lily.
Ano… Práce pro pána zla byla jeho osudem.
Jednoho dne zrovna seděl u prasečí hlavy. Nevěděl, že tam má přijít i Brumbál. Nevěděl, že ten den stane jeho životní křižovatkou.
Měl v plánu dát si jen něco k pití.
Pak přišel Brumbál. Snapovi se sevřel žaludek.
Ani se nesnažil domyslet, co by se stalo, kdyby byl Brumbálem objeven!
Celkem ho ale zajímalo, co tam Brumbál dělá. V takovým pajzlu by ho nikdy nečekal. Přes všechen strach se přisunul blíž.
Z rozhovoru s hospodským zjistil, že Brumbál je zde na pohovoru s budoucí profesorkou jasnovidectví.
Tak to nebylo nic moc, ale lepší než nic… Už si před tím představoval, že zde najde a vyslechne nějakou radu fénixova řádu… Ale i za tyto informace by ho mohl Pán zla pochválit.
Držel se nenápadně blízko Brumbála. Každá informace pro něj byla dobrá.
Ta nová profesorka jasnovidectví…
Vypadala, že se akorát tak ráda napije.
Pak se ale začla chovat divně.
Snape zpozorněl.
Šlo o věštbu týkající se pána zla. Jenom šokovaně poslouchal a snažil se zapamatovat každé slovo.
V tu chvíli ale zapomněl na veškeré skrývání a byl odhalen.
Vyhnali ho, ale on byl stejně rád. Měl obrovské štěstí. Okamžitě šel za Pánem zla, aby mu řekl co zrovna slyšel.
Pána zla to zaujalo. Vyložil si to ale trošku jinak než by si to Snape přál.
Opět se v něm probudilo jeho dlouho zkamenělé srdce. Musel něco dělat dokud nebude pozdě…
Jedna poslední naděje tu byla…
Snape was panting, turning on the spot, his wand gripped tightly in his hand, waiting for something or for someone… His fear infected Harry too, even though he knew that he could not be harmed, and he looked over his shoulder, wondering what it was that Snape was waiting for -
Then a blinding, jagged jet of white light flew through the air. Harry thought of lightning, but Snape had dropped to his knees and his wand had flown out of his hand.
"Don't kill me!"
"That was not my intention."
Any sound of Dumbledore Apparating had been drowned by the sound of the wind in the branches. He stood before Snape with his robes whipping around him, and his face was illuminated from below in the light cast by his wand.
"Well, Severus? What message does Lord Voldemort have for me?"
"No - no message - I'm here on my own account!"
Snape was wringing his hands. He looked a little mad, with his straggling black hair flying around him.
"I - I come with a warning - no, a request - please - "
Dumbledore flicked his wand. Though leaves and branches still flew through the night air around them, silence fell on the spot where he and Snape faced each other.
"What request could a Death Eater make of me?"
"The - the prophecy…the prediction…Trelawney…"
"Ah, yes," said Dumbledore. "How much did you relay to Lord Voldemort?"
"Everything - everything I heard!" said Snape. "That is why - it is for that reason - he thinks it means Lily Evans!"
"The prophecy did not refer to a woman," said Dumbledore. "It spoke of a boy born at the end of July - "
"You know what I mean! He thinks it means her son, he is going to hunt her down - kill them all - "
"If she means so much to you," said Dumbledore, "surely Lord Voldemort will spare her? Could you not ask for mercy for the mother, in exchange for the son?"
"I have - I have asked him - "
"You disgust me," said Dumbledore, and Harry had never heard so much contempt in his voice. Snape seemed to shrink a little, "You do not care, then, about the deaths of her husband and child? They can die, as long as you have what you want?"
Snape said nothing, but merely looked up at Dumbledore.
"Hide them all, then," he croaked. "Keep her - them - safe. Please."
"And what will you give me in return, Severus?"
"In - in return?" Snape gaped at Dumbledore, and Harry expected him to protest, but after a long moment he said, "Anything."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.