8. Grabe a Goyle

28. září 2007 v 19:52 | zlatonka |  Snaha byla
Dny ubíhala a Malfoy jí postupně ukazoval fotografie a vysvětloval jí (s drobnými úpravami) kdo je přítel a kdo nepřítel. Hermiona si občas na něco vzpomněla a občas jí přišlo divné, že by měla být pravda to, co jí Draco vypráví. Sama si ale na nic nepamatovala, tak byla jedině ráda, že jí Draco tak ochotně pomáhá.

Draco jí ukazoval i lidi, které měla znát. Někteří jí přišli hrubí a jejich chování se jí nelíbilo. Jiní ji však přišli fajn.
Mezi normální lidi se však Hermiona nedostala. Pořád jen byla v sídle rodiny Malfoyů, nebo na nějaké návštěvě s někým od Malfoyových.
Nejvíce času trávila s Dracem. Pan Malfoy působil nafoukaně. Paní Malfoyovou však měla Hermiona celkem ráda. Byla to taková fajn žena a Hermiona si s ní rozuměla. Pomáhala jí občas s domácími pracemi a na paní Malfoyvé bylo vidět, že má v domě nějaké děvče.
"Paní Malfoyová, kam mám uklidit ty ručníky?"
Hermiona se v obrovském sídle stále nemohla vyznat.
"Hermiono, drahoušku, kolikrát ti mám říkat, abys mi říkala Ciso…"
"No… Můžu se pokusit paní Malfoyová…"
Cisa se naoko zamračila, ale hned Hermioně ukázala pokoj, v němž stála skříňka na ručníky.
"Kdybychom měli domácího skřítka, tak bychom to nemosely uklízet," povzdychla si Narcisa.
"Vy jste někdy nějakého měli?" zeptala se Hermiona.
"Ano…"
Narcisa Hermionu litovala. Přišlo jí strašné, že jí všichni okolo takhle lžou. Chování jejího muže se jí moc nelíbilo. Vlastně by si ho asi nikdy nevzala, kdyby nebyla zrovna z rodu Blacků… Její matka si toho rodu velice vážila a nedopustila by, aby si Cisa vzala někoho méně urozeného. Obzvlášť ne potom co si Andromeda vzala toho mudlu. Tehdy její matka byla strašně naštvaná… Na Narcisu si dávala dvakrát takový pozor jak tehdy na Dromedu… Cisa ale Andromedu celkem obdivovala… Občas chtěla být jako ona. Umět se vzepřít celé rodině a vykašlat se na nějakou čistou krev! To ale ona nikdy neuměla… Nenáviděla se za to.
Hermiona jí teď přišla, že je na tom podobně jako ona. Teď se jí snaží nacpat do hlavy nesmysly o čisté krvi. Vypadá to, že Hermiona už pomalu aji začíná věřit tomu, že mudlové jsou zlí… Na jednu stranu by byla nejradši Hermioně řekla pravdu, ale na tu druhou… Kdyby se kdokoliv dozvěděl, že to byla ona kdo to Hermioně prozradil…
A pak tu byl její syn. Bylo vidět, že se do Hermiony zamiloval. Přála mu, aby byl šťastný, ale… Ne za takovouhle cenu. Hnusil se jí. Přišel jí stejně bezcitný jako jeho otec. Proč jen té dívce tak lže? Bojí se snad, že jinak by ho nemilovala?
Cisa si ale nebyla jista ani tím, že teď ho Hermiona miluje… Rozhodně se však mezi ně nechtěla motat.
"Budete ještě něco potřebovat, Ciso?"
Hermiona ji přerušila uprostřed přemýšlení. Narcisa se nejdříve trošku lekla, protože to bylo poprvé, co jí Hermiona sama řekla křestním jménem. Hned však vyhrkla:
"Ne, Hermiono, jdi klidně za Dracem. Mám takový dojem, že jsem ho viděla na zahradě…"
"Tak jo. Kdybyste ještě něco potřebovala, tak se ozvěte…"
Hermiona se usmála a vydala se hledat zahradu, kde se měl nacházet Draco.
Draca si poměrně oblíbila. Vlastně to byl jediný v jejím věku, koho potkávala. Občas se choval stejně nafoukaně a bezcitně jako jeho otec, ale jinak uměl být i velice všímavý.
Zahradu se jí k jejímu údivu povedlo najít poměrně rychle.
Hned tam viděla Draca. Draco ale nebyl sám, ale se dvěma kumpány.
"Ahoj Draco," řekla, aby si jí kluci vůbec všimli.
"Jé! Ahoj!" Draco se na ni hned otočil.
"Myslel jsem, že pomáháš matce…"
"Ona mi řekla, že už nic nepotřebuje, tak se jdu podívat za tebou…"
"Jo… Jasně… Na kluky si asi nevzpomínáš, že?"
Hermiona se snažila vzpomenout, ale nepovedlo se jí to…
"Ne, promiň, nevzpomínám… Kdo to je?"
Malfoy jí je hned představil.
"Tohle je Crabe a tohle Goyle…"
"Ahoj," řekl jeden hromotluk.
"Ahoj," řekl druhý hromotluk.
*Moc chytří asi nejsou,* pomyslela si Hermiona a podala jim ruku.
"Co budeme dělat?"
Malfoy se zeptal a tázavě se podíval na Hermionu, která pokrčila rameny…
Crabe řekl:
"Můžeme jíst…"
"Nebo hodně jíst," nenechal se zahanbit Goyle.
Hermioně bylo jasný, že s těma dvěma asi moc srandy nebude. Rychle se snažila něco vymyslet. Plácla tedy první věc, která ji napadla…
"Co kdybychom hráli na schovávanou? Budu klidně pikat první…"
Kluci se na ni nechápavě podívali a Malfoy se zeptal:
"Co to jako je ta schovávaná?"
"Já budu počítat a vy se mezitím schováte. Aš dopočítám, tak vás půjdu hledat… No a cílem hry je abych vás našla."
"Tak jo… Můžem teda začít…"
Hermiona si stoupla k prvnímu stromu a začla počítat… Mezi počítáním se ale po očku dívala, kam míří Draco. Měla v plánu se takhle zbavit těch tupců…
Devatenáct,
Dvacet,
Dvacet jedna,
Dvacet dva,
Dvacet tři…
Dvacet čtyři…
Dvacet pět…
To už jim musí stačit.
Vydala se teda směrem, kde viděla mizet Draca. Měla v plánu ho najít a vymyslet nějakou zábavu a bavit se v době, kdy si ti tupci budou myslet, že se hraje na schovku…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.