4. Kdo jsem

28. září 2007 v 19:48 | zlatonka |  Snaha byla
Ležela někde. Na rukou a nohou měla něco. To něco jí bránilo v pohybu. Oči měla zakryté.

Co se s ní vlastně stalo?
Proč tu je?
Netušila vůbec nic. V hlavě měla úplně vymeteno a nemohla si na nic vzpomenout.
Pak jí nedocházelo proč má svázané ruce a nohy. Proč má v ústech roubík a na očích nějaký hadr?
Proč najednou leží a netuší kde?
Navíc byla celá rozlámaná… Jak to? Co vlastně dělala?
Bylo toho tolik, co nevěděla…A to všechno ještě zhoršoval fakt, že se jí leželo krajně nepohodlně. Nic neviděla a ani se nemohla na nic zeptat.
Snažila se tedy vzpomenout, jak se jmenuje, co je zač a co dělá tady.
Bezúspěšně. Na nic si nedokázala vzpomenout. Všechno zapomněla. Jestli o něčem vůbec někdy věděla.
Připadala si jako balónek. Balónek, který poletoval všude okolo a všem ukazoval svou radost. Jak tak ale skákal, najednou nalítl na hřebík, který někdo nechal ležet v trávě a propíchl se. Všechen vzduch z něj vyprchal a najednou byl prázdný. Nemohl skákat. Neměl radost, kterou by všem ukazoval. Neměl jak ji ukázat.
Akorát, že balónek věděl proč najednou leží na zemi a nemůže se pohnout. To ona nevěděla. Proč?
Co se jí stalo tak hrozného?
,,Takhle nějak se musí cítit někdo, na koho bylo použito paměťové kouzlo…'' pomyslela si.
A tu si náhle vzpomněla, že si vlastně vzpomněla na paměťové kouzlo! To bylo pro i něco úžasného! Proč se jí vlastně vybavilo zrovinka tohle?
Jo! Vlastně byla čarodějka!
Ale kde měla hůlku?
Pořád netušila, kdo je, proč tu je a proč je svázaná.
Věděla ale, že je čarodějka a že umí čarovat pomocí hůlky. Tu ale neměla. Kdyby ji měla, tak by pro ni bylo zajisté jednoduché zbavit se pout.
…ten kdo ji tu ale spoutal na to určitě taky myslel…
Z toho jí logicky vyplynulo, že to nemohl být mudla.
Mudla… Zvláštní slovo…
To sou ti, kteří neumí čarovat!
Ne, ten kdo ji spoutal musel vědět, že kouzla existují!
Proč by jí jinak nenechal hůlku!
..takový klacík by jí přece nemohl být k ničemu dobrý!
On ale musel vědět, že by ho mohla potřebovat… Tak jí ho vzal! Musel to být čaroděj.
Náhle jí však z uvažování něco vyrušilo.
Někdo k ní šel.
Slyšela kroky!
Někdo jí vzal. Ona se nemohla bránit, ani nic namítat. Tak se musela nechat odnést.
Kdyby toho neznámého aspoň viděla!
Ani to nemohla, protože oči měla zakryté.
Tak byla nesena aniž by tušila kým a kam…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.